Móda má posouvat hranice

Tolik pracovních změn, různých zemí a měst s sebou nese i časté stěhování. Jak se tvoří domov v zahraničí?

Po tom, co jsem odešel z Bratislavy, jsem měl až takovou obsesi žít co nejblíže centru města. Čím větší město, tím lépe. Už když jsem dostal první práci ve Francii, utratil jsem skoro všechno za nájem. Až nyní jsem se poprvé ocitl „na vesnici“, na předměstí Antverp. Tento dům, ale především jeho zahrada byla láska na první pohled. Původně jsem totiž chtěl být zahradním architektem, zahrada byla moje první vášeň, která nechybí ani v mé současné profesi. Jako textilní designér navrhuji květy, květy, květy… 95 procent vzorů jsou květy. Takže mít svoji zahradu, pěstovat si vlastní květiny, kterými se pak inspiruji v tvorbě, je krásný uzavřený kruh.

Které roční období ti přináší nejvíce inspirace?

Jednoznačně jaro. Kvůli tulipánům. Když po několikaměsíčním období šedi přijde jaro, je to pro mě ten nejkrásnější okamžik roku.

A tvé nejoblíbenější místo v domě?

Stejně jako je splněným snem dům se zahradou, tak i vlastní ateliér v domě je splněný sen. Je to prostor, který slouží pouze jako ateliér. To, že mám místo, kde existuje jen práce, a když z něho odejdu, tak na práci nemyslím, je zcela nová věc v mém životě a zjišťuji, jaké to má obrovské výhody pro moje duševní rozpoložení. 

Tvůj podkrovní ateliér je plný barev a objektů. Jakými věcmi se rád obklopuješ?

Můj ateliér je zařízený v první řadě funkčně. Potřebuji velký stůl, kde mohu rozvinout látky, a také dostatečný prostor na zemi, neboť tam často maluji. Zároveň je ateliér plný vizuálních stimulů a objektů, které ve mně vyvolávají různé emoce. Je to velmi eklektická směs objektů shromážděných za řadu let, co se stěhuji z jednoho místa na druhé. 

Která věc na tvém pracovním stole nikdy nechybí?

Vzorníčky barev. Mám jich desítky. Vždy, když mám volnou chvilku, si hraji s barvami a zkoumám, jak vedle sebe fungují. Vnímání barev je ta nejsubjektivnější věc na světě. Naše oči nejsou z biologického hlediska úplně stejné, každý vnímá barvy jinak a věřím, že cit pro ně je vrozený. Pro mě je to nejoblíbenější část tvůrčího procesu. Navrhnout vzor je jedna věc a vyzkoušet jej v deseti, dvaceti nebo třiceti barevnostech druhá. Miluji, když módu posouváme dopředu a volíme kombinace barev, které si svého zákazníka možná budou nacházet trochu složitěji. Ale o to šťastnější ten zákazník pak bude, když zjistí, že objevil něco jedinečného.

Jak přistupuješ k tvorbě vzorů? Jakou technikou vznikají?

Rád používám tradiční techniky, které pro mě mají ohromnou přidanou hodnotu. Člověk v tom nechá kousek sebe, své duše. V tom, že se lidská ruka chvěje, že není dokonalá, spočívá celá ta krása ve srovnání s designem vytvořeným v počítači. Velmi rád a čím dál tím častěji proto využívám klasické techniky malby, kresby a jejich kombinací. To je moje komfortní zóna, na tom jsem vyrostl. V dnešní době umělé inteligence a digitálních řešení, které nás doslova požírají zaživa, hodnota a cena těchto původních řemesel nesmírně stoupá. 

Navrhuješ látky pro mnoho zvučných zahraničních jmen, spolupracuješ i s designéry v Čechách a na Slovensku. Vnímáš v jejich tvorbě a pojetí módy nějaké specifické rozdíly?

Jsem zastáncem toho, že talent se vyskytuje stejnoměrně po celém světě, talentovaní lidé se najdou ve Francii i na Slovensku. Je to jen o tom, kolik mají možností, aby se jejich talent mohl rozvinout. Z hlediska kreativity je na tom Česko nebo Slovensko v porovnání se zahraničím úplně stejně. Kámen úrazu jsou příležitosti, kupní síla a neexistující průmysl – to jsou hlavní důvody, proč česká a slovenská móda nevyužívá naplno svůj potenciál a zůstává jen v umělecké rovině.

V čem vnímáš budoucnost módy, jakým směrem se bude ubírat?

Budoucnost je v síle týmu a v nacházení nových řešení. Záměrně nechci mluvit jenom o udržitelnosti, protože tohle téma je už poněkud otřepané. Myslím, že důležité je vytvářet věci, které jsou jedinečné i esteticky. Mám pocit, že tím, že se móda soustředila jen na udržitelnost, zapomněla na to, že má především posouvat hranice a vytvářet něco, co tu ještě nebylo. Přál bych si vidět více designérů, kteří myslí mimo vyjeté koleje, esteticky i vizuálně. Více lidí, kteří jsou odvážní.