Kdopak by se barev bál? Přečtěte si, jak je vybírat i kombinovat

Někdo barvy miluje, jiný se jim vyhýbá. Někdo se řídí ročním obdobím, v létě nosí barvy a v zimě se zahalí do tmavého kabátu. Jiný naopak právě v chladných měsících vytahuje barevné kousky, aby rozzářil krátké šedivé dny. Někdo chodí pouze v černé a chválí si čas ušetřený každé ráno před skříní i mentální a kreativní kapacitu, kterou by jinak spotřeboval na vymýšlení každodenního outfitu. Někdo má svůj šatník sestaven z kousků v pár jednoduše kombinovatelných barvách. Jiný neodolá a pravidelně obohacuje ať už skříň či interiér o kousky v módní barvě roku, kterou vyhlašuje hned několik velkých společností, mezi nimiž je asi nejznámější Pantone. Mimochodem, barvou roku 2022 byla vyhlášena fialová, v odstínu inspirovaném květem barvínku. 

Nezáleží, ke kterému z barevných táborů patříte. Následující řádky o barvách, jejich kombinování, mixování vzorů a barevné typologii Vám mohou posloužit jako stručný úvod do světa barev a povzbuzení, abyste, ač možná vyznavači střídmosti, zkusili vystoupit ze své komfortní zóny a pozvali barvy do svého šatníku.

Trocha teorie

Barva je vlastnost světla resp. látky, která toto světlo odráží.

Isaac Newton jako první popsal škálu barev, když rozdělil spektrum na sedm základních barev – červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, světle modrou, tmavě modrou (indigovou) a fialovou. Při svém nejdůležitějším pokusu, při němž umístil za sebe dva trojúhelníkové skleněné hranoly, si uvědomil, že bílé světlo není ve své podstatě čisté, ale že je směsicí všech druhů barev.

U každé barvy vnímáme její odstín, který je určen právě vlnovou délkou dominantního světla, které je v barvě zastoupeno, běžně ale odstín nazýváme barvou – mluvíme o modré barvě, nikoliv o modrém odstínu.

V rámci kategorie jasu barvy můžeme říct, že je tmavá nebo světlá, podle množství světla, které daná barva odráží.

Sytost či síla barvy je určena tím, kolik daná barva obsahuje základního pigmentu.

Barevné spektrum můžeme rozdělit podle toho, jak vnímáme teplotu barev. Barvy vody a zeleně přirozeně vnímáme jako studené, barvy slunce a ohně jako teplé barvy. Toto rozdělení však neplatí kategoricky, každá barva může mít svůj teplý či studený odstín, a to podle toho, jak velký podíl modré nebo žluté barvy obsahuje.

Zelená a modrá, pro blázna dobrá?

Pokud si nejsme jistí, které barvy k sobě přirozeně ladí, pomůžou nám „triky“ s barevným spektrem.

Nespleteme se, když použijeme monochromatické barvy, tzn. jeden odstín, ale v různé sytosti, nebo analogové barvy, tedy ty, které spolu ve spektru sousedí. Maximálního kontrastu docílíme, když se oblečeme do komplementárních barev – barev z opačné strany kruhu. Ladí k sobě také barvy, nacházející se ve vrcholech pomyslného trojúhelníku nebo pravidelného čtyřúhelníku (triadické, resp. tetradické barvy).

Věříme, že každý do určité míry cítí, které konkrétní barvy mu lichotí a nejlépe souzní s ním a s jeho individuálním životním stylem.

Správně zvolené barvy dokážou rozzářit naši pleť a oči, upozadit drobné nedostatky pleti či projevy únavy a jsou s námi v souladu, tzn. nevypadáme v nich mdle nebo naopak příliš křiklavě - to nejvýraznější jsme my, nikoliv naše oblečení. V nevhodných barvách naopak působíme unaveně, nezdravě, jakoby se v nich ztrácíme.

Pokud zatím nevíte, které barvy jsou pro Vás vhodné, doporučujeme jednoduše zkoušet a zkoušet. Pozvěte si kamarádku s citem pro barvy, ze skříně vytáhněte šátky, trička nebo klidně použijte barevné papíry a vnímejte, co po přiložení dělají s Vaším obličejem, pletí a očima.

Podobné taktiky se držte i při nákupu – pokud je to možné, vezměte si s sebou do kabinky více barevných variant, kombinací, zkoušejte a nebojte se experimentovat s barvami. Nerezignujte na žádnou barvu, ani když se domníváte, že Vám nesluší. Pokud ji chcete nosit, je velice pravděpodobné, že jde jen o to najít pro Vás vhodný tón – možná jen trochu teplejší nebo naopak studenější. Je to podobný princip jako hledání toho správného odstínu červené rtěnky.

Pokud jste přesvědčeni, že Vám Vaše oblíbená barva bohužel skutečně nelichotí, ale Vy ji i přesto chcete nosit, neoblékejte se do ní od hlavy k patě, držte si ji dále od obličeje a snažte se ji zkombinovat s jinou barvou, která negativní efekty vyváží.

Pamatujte také na to, že v průběhu života se Vaše škála vhodných barev může měnit, barvy na Vás mohou mít různý efekt v závislosti na stupni opálení a vliv bude mít samozřejmě také změna barvy vlasů.

Domníváme se, že důležitou roli hrají také osobní barevné preference. Člověk by si v konečném důsledku měl oblékat barvy, které má rád a ve kterých se cítí dobře, pokud možno v lichotivých odstínech, a nenutit se do zdánlivě ideálních barev a kombinací, které se mu vlastně nelíbí.

Jak na vzory

Ruku v ruce s barvami jdou vzory a jejich kombinování, které se může zdát jako ještě tvrdší oříšek. I v tomto případě jsme toho názoru, že je možné jej rozlousknout. Že pokud člověk nemá vrozenou schopnost zkombinovat zdánlivě nekombinovatelné, má však zájem, časem se dá leccos naučit. Věříme v hravost, radost z experimentu, zkoušení různých variant, dodržování pár jednoduchých pravidel a také ve schopnost člověka vynosit cokoliv, pokud se v tom cítí dobře a je to na něm vidět. Hlavní pravidlo zní: Buďte sama sebou. Buď se vám vzor líbí, nebo ne. Srdce napoví! 

Důležitý je jistě výběr vzorů. Menším postavám sluší drobnější vzory. Ženy s chlapeckou postavou naopak mohou sáhnout po výraznějších vzorech. Doporučujeme také volit takové, které postavě lichotí a opticky ji nedeformují. Výrazný velký vzor na sebe přitáhne pozornost, proto bychom jej měli použít na partie, kde nám pozornost nevadí. Drobnější vzor nám naopak pomůže leccos zamaskovat.

1/ Nejjednodušeji zkombinujeme vzorovaný oděv s kouskem v barvě, která se objevuje i ve vzoru.

2/ Druhým stupněm je nahradit jednobarevný kousek jednoduchým základním vzorem v této barvě – tenkým proužkem, puntíkem, drobnou kostkou.

3/ Další možností je kombinace dvou různých vzorů s barvou jako jednotícím prvkem, udržujícím harmonii.

4/ Sladit můžeme dva stejné nebo podobné vzory a pohrát si naopak s barvou.

5/ Odvážní mohou dva vzory, které drží pohromadě stejná barva, doplnit třetím základním nebo neutrálním vzorem.

Barevná typologie

Chcete-li do tajů barev proniknout více a dozvědět se, které konkrétní Vám sluší nejvíce, můžete zvážit návštěvu odbornice - barevné typoložky. O systému čtyř typů nazvaných dle ročních období jsme jistě slyšeli všichni a řada z nás se v minulosti na základě návodu v časopise a porovnáním s fotografiemi hollywoodských hereček i samourčila jako jarní/letní/podzimní/zimní typ. Systém vyvinula už ve 40. letech 20. stol. návrhářka Suzanne Caygill.

Své zlaté časy zažily konzultace barevného poradenství v 80. letech minulého století, kdy vyšla v té době nejznámější publikace na toto téma „Color Me Beautiful“ od Američanky Carole Jackson.

V současné době lze nalézt samozřejmě mnoho přístupů a systémů, které nejčastěji pracují s 12, 16, 18 nebo až 24 barevnými typy. Každá barevná typoložka může s využitím základního rozdělení a svých zkušeností a konzultací s klienty postupně vystavět svůj vlastní systém, který se jí a jejím klientům/klientkám nejlépe osvědčil.

Během konzultace se obvykle zkoumá v prvé řadě teplota tváře, její kontrast a tmavost. Testování probíhá za pomocí sady jednobarevných testovacích šátků, které se přikládají k odlíčenému obličeji.

Výsledkem konzultace by měl být vzorník doporučených barev a také proškolení, jak s barvami pracovat, jak je mezi sebou kombinovat. Znalost barevného typu není všechno, paleta může obsahovat i více než 50 doporučených barev, ne všechny barvy a jejich kombinace však s námi zcela ladí. Pro dokonalý efekt je třeba znát ideální barvy a ideální barevný kontrast. Pokud odstíny našich vlasů, očí a pleti nalezneme na barevném spektru blízko u sebe, náš osobní barevný kontrast je nízký a doporučuje se střídmost – spíše méně barev a kombinovat je s neutrálními odstíny. Vysoká hodnota barevného kontrastu naopak nabádá k pestrosti a k tomu nebát se použít i barvy dál od sebe na barevném spektru.