Láska jménem len

Len patří mezi nejstarší textilie, všeobecně se jeho vznik datuje do starého Egypta před 10 tisíci lety, avšak nálezy v prehistorických jeskyních v Gruzii naznačují, že mohl být používán už před 35 tisíci lety. (historyofclothing.com)

Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého, řadíme jej mezi tzv. lýková vlákna. Díky své nenáročnosti je možno len pěstovat podobně jako konopí v jakémkoli teplotním klimatu v podstatě kdekoliv na světě. Je 100% přírodní, a proto i biologicky odbouratelný. Pokud je čistý, nebarvený a nijak chemicky upravovaný, můžete jej poté, co doslouží, s klidným srdcem odložit i na kompost. Pokud je len bez příměsí, lze jej také snadno recyklovat.

Lněná vlákna jsou pevnější než ta bavlněná a za mokra se pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Len oceníte především v letních měsících, protože dokáže absorbovat až 20 % své hmotnosti ve vlhkosti, i když na omak zůstává stále suchý. Skvěle také chrání před slunečními paprsky. Len s každým vypráním měkne a stává se příjemnějším na dotek. Modely z něj jsou skvěle prodyšné, odolné a v šatníku vydrží dlouhé roky, během kterých budou získávat osobitou patinu. Za pozornost stojí i jeho antiseptické, hypoalergenní a antistatické vlastnosti.

Na špičce udržitelnosti

Len jsme si oblíbili i pro jeho udržitelnost. Zpráva Pulse of Fashion z roku 2017 označila lýková vlákna za druhá nejudržitelnější mezi přírodními vlákny. Při jeho pěstování není třeba používat pesticidy ani hnojiva. Len je nenáročný na vodu, stačí mu závlaha přirozenými srážkami. 

Z přírody toho sice příliš nepotřebuje, zato je velice náročný na ruční práci. V USA byl len významnou plodinou až do chvíle, kdy byl koncem 18. století vynalezen vyzrňovací stroj pro bavlnu – přístroj, který zmechanizoval proces oddělování semen, slupek a ostatních příměsí od spřadatelného materiálu. Bavlna se tím pádem stala textilií číslo jedna. Po 2. světové válce začala produkce lnu klesat v USA i v Evropě, a to právě kvůli vysokým nákladům na práci. (www.ecocult.com)

Len byl bavlnou nahrazen i kvůli své tuhosti, není totiž pružný a nepřizpůsobí se tolik postavě. Je také poměrně mačkavý a má nepravidelnou strukturu, což bylo v minulosti nahlíženo jako jeho nedostatek. V poslední době však len přijímáme i s jeho limity a naučili jsme se ocenit jeho jedinečné vlastnosti, v nichž opět spatřujeme osobitý charakter a krásu.

Přesto len v současné době představuje doslova zlomek světové textilní produkce – pouhé 1 % – a je považován v podstatě za luxusní textilii.

V českých zemích, a to především v horských a podhorských oblastech, se len pěstoval celá staletí. V rozsahu pěstitelských ploch jsme ještě v první polovině 20. století byli se svými 20–25 tisíci hektary druzí až třetí v zemích západní střední Evropy, po Francii a Belgii. Především od 90. let však odbyt lněného vlákna postupně klesal. Trhy se otevřely dovozu levného textilu z Východu a zatímco lnářský průmysl v západoevropských zemích přežil díky unijním a národním podpůrným programům, ten český takové štěstí neměl. Přadný len zmizel z našich polí, byly zavřeny provozy prvotního zpracování lnu i lnářské přádelny. Úvahy o tom, jak pěstování lnu v ČR obnovit, se sice tu a tam objevují, cesta by to však byla nesmírně obtížná a investičně náročná. Bylo by třeba pořídit speciální sklizňové stroje - trhače, odsemeňovače a obraceče, které nejsou jinak využitelné, a znovu zřídit i zpracovatelské kapacity lnu. Odborníci přitom chybí a know-how pěstování i zpracování přadného lnu již řadu let chátrá. 

V současné době se mezi lnářské velmoci řadí Francie, Belgie, Čína, Kanada a další země. Zpracováván je především v Číně a Indii, kde je zručná a levná pracovní síla. Čína je největším světovým producentem a vývozcem lnu. (www.sewport.com)

Není len jako len

Problémy spojené s pěstováním lnu nejsou tak výrazné jako např. u bavlny. I vzhledem k rostoucí popularitě této tkaniny, která nás velice těší, však považujeme za důležité uvést, že není len jako len, že stejně jako u jiných produktů bychom si měli číst visačky a vnitřní štítky a že některý len je zkrátka k přírodě šetrnější než jiný.

Ačkoliv pesticidy ani další chemikálie nejsou při pěstování lnu třeba, pěstitelé přesto tyto látky používají pro urychlení procesu nebo pro zlepšení vlastností lněného vlákna. Řada z nich také sahá po dusíkatých hnojivech. Zbytky těchto látek pronikají do podzemních vod, zvyšují koncentraci dusičnanů a mohou poškodit místní ekosystém.

Dalším problematickým momentem je přípravná procedura, během které je len máčen za účelem oddělení vlákna od stonku. K urychlení tohoto procesu jsou používány chemické roztoky, obsahující alkalickou sůl nebo kyselinu šťavelovou (The Council of Fashion Designers of America, www.cfda.com). Celý proces může být náročný na spotřebu vody a energie.

Len může být také nešetrně barven. Přirozená barva lnu se pohybuje mezi šedou/režnou a taupe. Čistě bílé stejně jako syté výrazné odstíny mohou (ale nemusí) vypovídat o intenzivním bělicím procesu nebo barvení za použití chemických látek.

Je třeba zpozornět, pokud produkt slibuje, že jeho původní přirozené vlastnosti byly pro zvýšení komfortu zákazníka potlačeny. Nemačkavé lněné šaty? Při konečných úpravách byl zřejmě použit formaldehyd. Lněné kalhoty odolné vůči skvrnám? Pravděpodobně toho bylo docíleno pomocí PFOA (perfluorooktanová kyselina). (CFDA)

V neposlední řadě nesmíme zapomínat na to, že stále mluvíme sice o okrajovém, ale stále o jednom z odvětví textilního průmyslu. I zde hrozí vysoké riziko špatného zacházení se zaměstnanci, nespravedlivých mezd a nevyhovujících pracovních podmínek.

Z těchto důvodů má smysl využití bio lnu.

Bio len

Lnářský průmysl je velice malý a len v bio kvalitě si ze světové produkce lnu ukusuje opět jen 1 %. (www.pebblemag.com) Farmy, které jej pěstují, se věnují i řadě dalších plodin. Len může být pěstován na jednom místě jen jednou za 7 let, proto je s těmito dalšími plodinami rotován. I ty musí být samozřejmě pěstovány za dodržování ekologicky šetrných postupů jako bio plodiny. Celý systém proto podporuje bio zemědělství jako takové, diverzitu ekosystému, zdravou půdu, čisté vody a spravedlivé zacházení se zaměstnanci.

Při pěstování bio lnu se nepoužívají fungicidy, pesticidy ani další nešetrné látky a nebezpečné chemikálie, a to ani během zpracování, barvení a v rámci konečných úprav. Namísto máčení se používá metoda rosení. Stonky bez tobolek se ponechají rozložené na poli a důvěřuje se přirozené vlhkosti a síle slunečního svitu, které naruší stonek pro snadnější odrolení pazdeří a uvolnění vlákna.

Při hledání produktů, vyrobených šetrně k přírodě i lidem, nám za vodítko jako vždy poslouží certifikáty. Produkty z bio lnu mohou mít certifikaci OEKO-TEX®, GOTS®, European Flax® nebo MASTERS OF LINEN®.

Pokud si chcete užívat Vaše lněné oděvy co nejdéle, doporučujeme dodržovat při jejich praní pár jednoduchých pravidel. Perte naruby, nejlépe samostatně a zvolte šetrný program. Len sice snese i vyšší prací teploty, dokonce vyvářku, je to však neekologické, zbytečné a může to způsobit vysrážení lněné látky. I nižší prací teploty jsou vysoce účinné díky specifické struktuře vlákna, která se mnohem méně špiní a zároveň snadněji uvolňuje již ulpělé nečistoty. Ždímejte krátce při nižších otáčkách a sušičku nechte odpočívat.

A na závěr dva tipy, jak na pomačkaná místa. Lněné šaty nebo košile není třeba žehlit, jen zlehka namočit, např. rozprašovačem. Případně můžete zavěsit na ramínko v koupelně, vzduch naplněný párou len krásně vyrovná. Další skvělou vlastností lnu je to, že schne opravdu rychle.

Podívejte se, jaký výběr lněných kousků jsme pro Vás v Nile připravili tuto sezonu. Užijte si krásné léto!